Kapr obecný (Cyprinus carpio) je král českých vod. V České republice to je významná ryba s velkým hospodářským a sportovním významem. Jeho neocenitelnou vlastností je rychlý růst a kvalitní (chutné) maso. Kapr je také významnou sportovní rybou, která se smí lovit celoročně (nemá dobu hájení). Je to druh nejčastěji vysazovaný do sportovních vod. Lov kapra (tzv. kaprařina) je samostatným odvětvím lovu ryb. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířeno rybníkářství, které bylo spojeno právě s kaprem.
Popis (rozpoznávací znaky)
Kapr je českou nejběžnější a nejznámější rybou, která žije prakticky po celém světě. V oblibě je hlavně v Evropě a Asii. v Nežádoucím druhem je zejména v USA a Austrálii. Původní divoký kapr zvaný sazan má protáhlé tělo kompletně kryté tvrdými šupinami. Sazan je v současnosti na seznamu zvířat ohrožených vyhubením (v tzv. Červené knize). Kapr má mohutné ploutve s několika tvrdými paprsky. Co se týče ošupení, kapr šupináč má velké šupiny po celém těle, kapr lysec má na svém těle různě velká lysá místa, šupiny má u základny ploutví, na ocasním násadci, na hřbetní linii těla a také za hlavou na trupu. V českých vodách se nacházejí vyšlechtilé formy kapra, které se liší anatomicky (vysokohřbetý, lysec atd.). Dneska vidíme dokonce i kapry v různých barvách (zelené, šedé, černé…), nebo vícebarevné japonské KOI kapry. Historie KOI kaprů sahá až do roku v roce 1820.
Rozměry
Běžná velikost kapra v ČR je 40-65 cm. Dorůstá však až do jednoho metru. Trofejní kusy mají délku více než jeden metr a 30 kilogramů. Kaprům svědčí teplá voda, proto v teplých vodách přibývají na váze mnohem rychleji. V Česku váží dvouletý kapr okolo 1 kg, v tropech, kde je celoročně teplo, ten stejný může mít až 10 kg. Kapr je dlouhověká ryba, která se dožívá i více než 40 let.
Potrava (co kapr žere)
Kapr je všežravec, požírá vodní rostliny a jejich semena, hmyz, měkkýše, mrtvé rybky a jejich části… Český kapr má rád bahnité dno, ze kterého doluje potravu. Dokáže se zarýt až do 20 cm vrstvy bahna. V řekách se nevyhýbá kamenům, ze kterých nasává potravu (měkkýše, pyjavice apod.). Potravní aktivita kapra klesá s teplotou vody. Pokud teplota vody klesne na 7 °C, přestává přijímat potravu. Během zimního období přečkává u dna ve stavu tzv. zimního spánku.
Způsob života
Kapr je družný, proto rád žije v hejnech. Kapří hejna mohou mít několik málo kusů, v některých případech ale i stovky kusů.
Rozmnožování kapra
Kapří samci (mlíčáci) v našich podmínkách pohlavně dospívají ve 2-4 letech, samičky (jikernačky) přibližně o rok později. Kapři, kteří žijí v tropech, dospívají podstatně dříve. Během tření, které je až několikrát do roka a začíná obvykle na jaře, samice klade jikry o velikosti 1-2 mm. Lepkavé jikry se lepí na vodní rostliny nebo jiné ponořené objekty. Vývoj jiker trvá 3-5 dnů. Samec má v době rozmnožování po těle tzv. třecí vyrážku. Ve většině našich domácích vod pro úspěšné rozmnožování kaprů chybějí podmínky. Ke tření dochází sice často, ale jikry přežívají jen zřídka. K rozmnožování se používá metoda umělého výtěru v řízeném prostředí.
Způsoby lovu kapra
Kapr se většinou loví na položenou, dá se ale samozřejmě chytnout na plavanou a tzv. na mlaskačku (v letních měsících na hladině). Pokud chceme chytat menší až střední kapry, použijeme lehké pruty, například feedrové. Pokud chceme chytat velké kapry, zvolíme podstatně silnější, dalekonosné pruty. Říká se, že kapr zabere nejčastěji na večer a ráno, vždycky to tak nemusí být. Pěkného kapra můžete chytit i v pravé poledne (záleží na počasí)! Pokud chceme kapra přilákat na určité místo, zakrmujeme. Rozhodně není nutné kupovat drahá krmiva! Stačí levný šrot (např. kukuřičný) rozmíchaný s pečivem. A jakou nástrahu na kapra? Chce vyzkoušet, co kaprům chutná. Nejčastější nástrahy na kapry: kukuřice, žížaly, rohlík, chleba, těsta, foukačky, těstoviny, kroupy, brambory, pelety, boilies… Považuji za nesmysl kupovat předražené „kuličky“ (boilies).
Využití kapra v kuchyni
Kapří maso je velmi chutné! Receptů na přípravu kapra je mnoho. Nejznámější staročeské recepty jsou na kapra namodro a načerno. Kapří maso můžeme grilovat, dusit, fritovat, marinovat … Nejlepší maso je z 2-5 kg (45-60 cm) těžkých kusů. Ideální je zpracovávat maso ihned po vylovení. Zmrazení by mělo být až poslední možností. Nelze nezmínit vánočního kapra, který je tradiční zdroj masa pro přípravu štědrovečerních pokrmů. Nejčastěji se na Vánoce připravuje jako obalovaný a osmažený s bramborovým salátem. Z částí kapra (zejména z hlavy) se dělá vánoční polévka.