Rybářský slovník

Balza – lehké a měkké dřevo, pocházející ze stromu jménem balzovník jihoamerický, rostoucího v tropických deštných lesích Střední a Jižní Ameriky. Používá se pro výrobu splávků a umělých nástrah (woblerů atd.).

Bambus – tropická a subtropická rostlina, která slouží jako materiál pro konstrukci staveb, výrobu nástrojů, nábytku, oděvů atd. V minulosti se z něj vyráběly rybářské pruty.

Boilies – speciální rybářská nástraha a návnada z vařeného těsta a některých dalších přísad (mléko, obiloviny, zelenina atd.). Boilies můžeme rozlišit na plovoucí (tzv. pop-ups) a normální (klesající ke dnu). Plovoucí boilies se používají tam, kde je na dně tráva nebo bahno.

Bílá ryba – název označující drobné kaprovité ryby (cejn, plotice, perlín, tloušť atd.).

Býložravé ryby – ryby, které se živí převážně rostlinnou potravou (amur, tolstolobik).

Čeřínek – rybářská pomůcka k lovu nástražních ryb – čtvercová síť o rozměrech 1×1 metr. Tato velikost je stanovena Rybářským řádem.

Číhátko – zařízení signalizující zabrání ryby při lovu na položenou (tzv. na těžko). Lidově se jim říká „policajt”. Zavěšuje se do průvěsu vlasce mezi oky prutu, nebo před jeho špičkou (tzv. na houpačku).

Červi – v širším slova smyslu: žížaly, rousnice, kamenáči…

Český rybářský svaz – Český rybářský svaz, z. s., je právnická osoba, jejíž posláním je zejména vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství.

Hák (gaf) – slouží k vylovení velkých ryb na břeh nebo do loďky.

Haltýř – bedna vyrobená z oceli nebo dřeva, která má na všech stranách dírky. Slouží k uchování živých ryb.

Hospodářsky cenná ryba – chovatelsky a konzumně hodnotná ryba (kapr, štika, candát, sumec…).

Lanko – slabý spletený ocelový drát, který rybáři používají jako návazec při lovu dravých ryb (štik atd.).

Lov na plavanou – metoda chytání ryb na splávek, kdy se udice nahazujeme proti proudu vody, po němž plave co nejdál od rybáře. Nástraha je zpravidla vlečena proudem těsně nade dnem. Tímto způsobem lze lovit většinu ryb (kapra, bílé ryby…).

Lov na položenou – někteří rybáři hovoří o lovu „na těžko“. Toto je u nás nejpoužívanější způsob lovu ryb, zejména kaprů. Nástraha se nahazuje pomocí těžšího olova, které drží návazec s nástrahou u dna nebo těsně nade dnem.

Lov na třepanou – lov na umělou nástrahu (umělou mušku, rybku, vodního živočicha), kterou rybář pomocí udice spouští a zvedá nad hladinu. Tento úkon a nástraha napodobuje hmyz nebo rybyčku v akci. Takto se dají lovit nejen štiky, candáti a sumci, ale i tloušti i boleni.

Lov na bič – k lovu se používá hodně dlouhý prut (6 metrů a více). Během lovu rybář vlasec nasměřuje kolmo do vody. Lze použít splávek nebo chytat bez něj. Uchopení nástrahy signalizuje splávek nebo jemná špička prutu. Takto lze lovit bílé ryby i kapry.

Lov na živou rybičku – tímto způsobem se nejčastěji loví dravé ryby (štika, candát, sumec, bolen…). Živá rybka se nahakuje nebo prošívá na háček (jedno, dvoj nebo trojháček), který je pevně připojen k silnému vlasci, šňůře nebo ocelovému lanku. Lov na rybičku lze vykonávat u dna (na položenou) nebo u hladiny (na kačenu nebo bójku).

Lov na mrtvou rybičku – mrtvá rybka se nahakuje nebo prošívá na háček (jedno, dvoj nebo trojháček), který je pevně připojen k silnému vlasci, šňůře nebo ocelovému lanku. Lov na mrtvou rybičku se vykonává hlavně u dna (na položenou). Takto se loví candáti, úhoři. Nelze vyloučit, že mrtvou rybku může uchopit i štika a sumec.

Lov na kačenu (káču) – většímu splávku se lidově říká kačena (káča). Ta se používá při lovu dravců. Umisťuje se na silnějšího vlasec (0,35–0,50 milimetru) společně se zátěží (olovem) a lankem s háčkem nebo dvěma háčky. Kačena slouží jako orientační bod, který rybář sleduje, během lovu s živou nástražní rybkou.

Lov na bójku – tímto způsobem se chytají dravci. Bojka je plovoucí zařízení, které musí být součástí udice. Při lovu dravých ryb může být použito bojky a pomocné bojky jejichž rozměry nepřesahují 6 x 6 x 30 cm, nebo dvou bojek maximálního rozměru 10 x 10 x 10 cm, které jsou propojeny spojkou v maximální vzdálenosti do 150 cm. Spojení bojky a pomocné bojky, musí umožňovat po záběru a při zdolávaní ryby jejích rozpojení tak, aby pomocná bojka již nebyla součástí udice. Za bojky nesmí být používán neopracovaný polystyrén a neopracované plastické hmoty (včetně PET lahví). Systém bojky může být ukotven jednak mezi nástrahou a prutem, nebo i za nástrahou, ale vždy tak, aby celý systém byl součástí udice. Jakékoliv zařízení (bojky, splávky apod.) určené k lovu dravců, musí být po skončení lovu vytažené z vody. Účelem bojky je udržet nástrahu ve zvolené hloubce, být viditelný z místa lovícího, nikoliv aby svými rozměry a schopností plavat napomáhal ke zdolávání lovené ryby. I pro tento způsob lovu platí, že lovící musí být u prutů přítomen tak, aby s nimi mohl okamžitě manipulovat. Systém bojky nesmí být doplněn o další háčkovou soustavu. Je zakázáno mít nahozené pruty bez nástrahy.

Lov na přívlač (vláčení) – rybář nahazuje do vody mrvou rybku nebo umělou nástrahu (třpytku, wobler…) a táhne ji vodou. Umělá nástraha spojená s vláčením napodobuje pohyb rybek. Při lovu přívlačí smí být používán jen jeden prut, který musí být trvale držen v ruce, jiný prut nesmí být nastražen.

Lov na feeder (čti: „fídr“) – moderní rybolovná technika, která se v České republice rozšířila koncem 90. let minulého století. V podstatě je to druh lovu na položenou. Podstatou této techniky je neustálé doplňování vnadicí směsi na lovné místo. V indikaci záběru je největší rozdíl feederu oproti klasické položené. Nepoužívají se zde žádné přídavné indikátory (čihátka apod). Tuto funkci zastává velmi jemná špička feederového prutu, která se podle pohybů vlasce ohýbá a vibruje.

Lov hlubinnou přívlačí – jde o lov dravců z loďky. Hlubinnou přívlačí se rozumí tažení nástrahy (umělé nebo mrtvé rybky) za jedoucí rybářskou loďkou, v jakékoliv hloubce vody. Při hlubinné přívlači se smí lovit jen jedním prutem, který může být opatřen maximálně jednou povolenou nástrahou.

Lov dravců – jde o lov dravých ryb – štiky, candáta, sumce, bolena…

Lov ryb z loděk – jde o rybaření z plavidla – loďky. Povolení lovu ryb z loděk je v popisu revírů jednoznačně uvedeno formulací „lov ryb z loděk povolen“. Není-li v popisu revíru o lovu ryb z loděk zmínka, je automaticky zakázán! Pokud někdo loví ryby z loďky, nesmí mít nastražen jiný prut mimo loďku (na břehu).

Muškaření – používá se zvláštního muškařského prutu a šňůry, nástavec je z jemného vlasce. Tato rybolovná technika se používá zejména na pstruhových vodách.

Marmiška – umělá nástraha původem z Ruska, kde na ni loví hlavně na dírky pod ledem. V ČR je lov u děr v ledu zakázán.

Multiplikátor – druh navijáku, který se hojně používá v mořském rybolovu. U nás se multiplikátory používají při lovu velkých sumců. Výhoda multiplikátoru oproti klasickému navijáku je ta, že nerozmotává šňůru.

Nástraha na ryby – nástrahy k lovu ryb. Nástrahy mohou být přirozené, živočišné, rostlinné, žížaly, těsto, brambory… Nástrahy také mohou být umělé: třpytky, woblery, umělé mušky…

Návnada na ryby – krmivo pro ryby, převážně rostlinného původu. Návnada se hází do vody v místech, kde chce rybář lovit. Rybář chce tímto způsobem nalákat rybu na lovící místo. Jako návnadu lze použít šrot, rozvařené brambory, strouhanku, starý chléb… Rybářský řád zakazuje krmit krví, mlékárenskými odstředivými kaly, nebo mravenčími kuklami.

Naviják – technická pomůcka, která slouží k uchovávání vlasce, nahazování nástrahy a zdolávání ryby. Naviják se nejčastěji pevně upevňuje na rybářský prut.

Obratlík – rybářská pomůcka, která znemožňuje rybě kroutit vlasec. Také se používá během vláčení – aby se nekroutil vlasec. V lidově rybářské mluvě se obratlíku také říká karabinka.

Očko – jde o pevnou součást rybářského prutu, kterým se vede vlasec od navijáku podél prutu k jeho špičce.

Peán – vyprošťování háčků z hrdla ryb. V podstatě jde dlouhé ploché kleštičky (někdy na konci zahnuté).

Plevelné ryby – jde o označení ryb, který nemají zvláštní hospodářského význam (cejn, plotice, perlín, oukleje…).

Podběrák – pomůcka sloužící k šetrnému vylovování ryb na břeh. Jde o hlubokou síťku v pevném rámu (kulatém nebo trojúhelníkovém).

Povolenka – povolení k rybolovu, které vydávají svým členům organizace Českého a Moravského rybářského svazu. Povolenky se dělí na pstruhové a mimopstruhové. Dělí se také podle území – místní, krajské a celosvazové.

Prut – společně s rybářským navijákem je součástí rybářské udice. Vyrábějí se z různých materiálů a v různých délkách.

Roček – ryba ve stáří jednoho roku. Dvouroček je rybka stará dva roky.

Ryba – skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.

Rybář – člověk živící se lovem ryb a jejich následným prodejem. Tato činnost je označována jako rybolov. Rybář k lovu ryb používá rybářské pomůcky: pruty, podběráky, sítě, vrše, lodě… Pak jsou tady sportovní rybáři, kteří provozují rybolov jako svoje hobby.

Rybářský háček – slouží k umístění nástrahy, k zaseknutí, udržení a vylovení ryby. Vyrábí se jedno, dvoj a trojháčky.

Rybářské doklady – dokumenty opravňující k sportovnímu rybolovu: státní rybářský lístek (vydává až na dobu neurčitou), povolenka, přehled o úlovcích (záznam o docházce k vodě), členská legitimace.

Rybí potěr – drobné rybky po vylíhnutí.

Rybářská stráž – kontrolní orgán opravňující prověření dokladů osob, které loví ryby. Rybářská stráž se prokazuje služebním odznakem, nošeném na viditelném místě oděvu a služebním průkazem rybářské stráže.

Řízkovnice – nádoba, která slouží k přenášení a úschově živých (nástražních) rybek. Jde o nádobu, zpravidla z plastu, která se skládá ze dvou částí. Vnitřní část je vyjímatelná –  společně s rybkami se vyjme a umístí se do vody.

Splávek – rybářské pomůcka, která signalizuje zabrání ryby. Splávek se umisťuje na vlasec, pod něj jde vyvažovací olovo a rybářský háček. Splávky se vyrábí balzy, plastů a dalších materiálů. Vrchní část splávku má reflexní barvy – aby ho bylo dobře vidět, pod hladinou má zpravidla přírodní barvy.

Tření ryb – způsob rozmnožování vejcorodých (jikernatých) ryb. Samička (jikerňačka) vypouští jikry na vodní rostliny nebo na kamenité dno, mlíčák (samec) ihned nato mlíčí. Z oplozených jiker se později vylíhne plůdek.

Třpytka – umělá (zpravidla kovová) nástraha, která se používá při vláčení. Vyrábí se v různých velikostech, gramážích, barvách…

Udice – název kompletní rybářské výzbroje (prut, naviják, vlasec, háček, olovo).

Umělá muška – umělá nástraha – napodobenina létavého hmyzu, na kterou se loví pstruhy, boleni a další ryby.

Vezírek – lidový název pro síťku na ulovené ryby, ve které jsou ryby uchovávány živé. Síťka má pytlovitý tvar, který musí být vyztužen nejméně dvěma kruhy, aby v ní měly ryby dostatečnou volnost. Horní část vezírku se stahuje šňůrkou, aby nedošlo k úniku přisvojených ryb

Vidličky – držáky rybářské udice, které se zapichují do země, na které se pokládají rybářské pruty. Prodávají se i výškově nastavitelné.

Wobler – umělá nástraha, která se používá během vláčení při lovu dravých ryb. Woblery se vyrábějí z balzového dřeva, plastů a dalšího materiálu. Zpravidla mají tvar rybky. Vpředu wobleru je vlepená lopatka, která při navíjení potápí nástrahu do určité hloubky.

Zátěže – zpravidla jde o olověné malé předměty (různých tvarů), které slouží k náhozu nástrahy a k udržení nástrahy na dně. Slouží také k lepšímu nahození nástrahy. Zátěže jsou buďto pevné, nebo snímatelné (broky se zářezem).

Záznam o docházce k vodě a přehled o úlovcích – rybář musí mít vedle státního rybářského lístku, povolenky k rybolovu pro vody pstruhové nebo mimopstruhové a členské legitimace také řádně vyplněný záznam o docházce a přehled o úlovcích. Pravdivě vyplněný záznam a přehled o úlovcích musí být odevzdán do 15 dnů po skončení platnosti povolenky té organizační jednotce ČRS, která povolenku vystavila.

Zimní spánek ryb – většina druhů ryb přechází v zimním období do zimního spánku. Jde o stav, kdy ryby nepřijímají potravu, mají zpomalený tep a jen slabě pohybuji žábrami.