Okoun říční (Perca fluviatilis) je krásná sladkovodní osnoploutvá dravá ryba, která má nejmenší spodní lovnou délku (15 cm) i dobu hájení (od 1.1. do 15.6). V minulosti byl v České republice velice hojně rozšířen, ovšem poslední roky začala jeho populace mizet.
Popis (rozpoznávací znaky)
Okoun má pruhovité tělo pokryté drobnými drsnými šupinkami. Přes boky má 5-9 tmavých svislých pruhů. Má dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny. Břišní, řitní, ocasní ploutve mají načervenalou barvu. Výška těla se zvětšuje s věkem. V mládí roste do délky, ve stáří do výšky. Okoun má malé zoubky a slabý stisk v čelistech. Na druhou stranu, má mimořádně rychlý polykací reflex, takže chycenou kořist nasaje a okamžitě posunuje hluboko do jícnu. Snad každý rybář někdy chytil okouna, který měl žížalu vcucnutou až hluboko v jícnu.
Okoun je pro většinu rybářů nezaměnitelný s jinou rybou, ovšem méně zkušení rybáři ho mohou zaměnit s Candátem obecným.
Rozměry
Okoun neroste moc rychle ani nedorůstá velkých rozměrů. Běžně se dožívá 5-7 let, výjimečně i 15 let. Nejčastěji chytnete okouna o velikosti 10-20 cm. Ojediněle lze chytit i 50 cm úlovky vážící 4-5 kg. Největší okouni se nenacházejí pouze na údolních nádržích, ale i na mnoha českých řekách.
Výskyt
Okoun se vyskytuje prakticky v celé Evropě, nalezneme ho také v Asii, Austrálii i na Novém Zélandu. Okoun se vyskytuje, jak ve stojatých, tak i v tekoucí vodách. Okoun je hejnovitá ryba, která však nocuje samostatně. Je aktivní i během zimy.
Rozmnožování
Okoun pohlavně dospívá ve 2-3 letech. Tření probíhá při poměrně nízkých teplotách – už okolo 8 °C. U nás tření probíhá od března do června. Jikerňačka klade jikry na vodní rostliny, různé předměty nacházející se pod hladinou (větve atd.). Jikry jsou spojeny ve větších nebo menších útvarech. Tyto útvary se snadno zachytí na kamenech a spadaných větvích v mělkých a pomalu tekoucích vodách.
Potrava
Okoun je dravá ryba, takže s oblibou požívá drobné živé rybky (potěr, zdravé i nemocné ryby). Jako u většiny dravých ryb, kanibalismus je u něj normální. Okouna má rád i žížaly.
Způsoby lovu
Okoun je lovitelný všemi známými technikami (položená, plavaná, přívlač, muškaření). Jeho záběry bývají velice prudké. Okouny lze standartně ulovit nejen na živou nástrahu a přívlač (woblery, třpytky, twistery, gumové rybky), ale i na dešťovky a červy. Občas zabere i na hladině – na umělou mušku, na koníka apod..
Využití v kuchyni
Okouní maso, stejně candátí, lze stavět na úroveň masa lososovitých ryb – je výborné. Maso okounů lze péct, grilovat, smažit, vařit i dusit. Okoun má pevně vrostlé šupiny, které se odstraňují velmi špatně. Pokud se chcete vyhnout odstraňování šupin, odstraňte rovnou celou kůži i se šupinami. Dvěma řezy podél obou stran hřbetní ploutve se nařízne kůže od hlavy až k ocasu a stáhne se do stran, směrem k břichu.