Parma obecná (Barbus barbus) je nedravá kaprovitá ryba, která má zákonem stanovenou minimální lovnou délku (40 cm) a dobu hájení. V některých revírech je chráněná celoročně. Jde zejména o revíry, kde je její počet malý. Ve sportovním rybaření jde atraktivní druh, který je znám svou bojovností.
Popis (rozpoznávací znaky)
Parma má štíhlé tělo s protáhlým rypcem, masitými ústy, na kterých se nacházejí čtyři vousky. Ocasní a hřbetní ploutev je vykrojená. Hřbet má olivově zelený, boky nazelenalé až nazlátlé, břicho má světlé až žluté. Určitě jde o vzhledově nezaměnitelnou rybu.
Výskyt
Parma má ráda silné proudy a tvrdé dno s kameny a balvany, proto se vyskytuje především v řekách. U nás se vyskytuje více či méně prakticky na všech řekách. Někdy se objevuje i v údolních nádržích. V některých revírech je vzácná. Hojný stav je např. na Lužnici, Berounce, Bečvě a Dyji. Ulovit jí můžete i na Labi a Vltavě. Parma ráda žije v početných hejnech. Nejaktivnější je v letním období, na zimu se uchyluje do hlubokých mírně proudících úseků a omezuje příjem potravy.
Rozměry
Parma v našich podmínkách průměrně dorůstá délky 40-60 cm, váhově to je 0,75-2,5 kg. Ojediněle se u nás vyskytují parmy více než metr dlouhé. Trofejní parmy mají obrovskou sílu, takže je není jednoduché vylovit z vody. Samice rostou podstatně rychleji než samci, se stoupajícím věkem se tento rozdíl ještě zvětšuje. Parmy se dožívají maximálně 18 let.
Potrava
Parma s oblibou konzumuje veškerý vodního hmyz, měkkýše, korýše i drobné rybky (živé i mrtvé). Nejlépe jí je v silném proud, kde vyhledává i potravu. Díky silnému rypci dokáže obracet i větší předměty, která se nacházejí na dně (větve, kameny apod.).
Rozmnožování
Parma pohlavně dospívá ve stáří 4-6 roků. V našich vodách se tře od konce května až do července. Výtěr se uskutečňuje na proudivých místech se štěrkovitým dnem. Vývoj oplozených jiker trvá podle teploty vody 5-10 dní.
Způsoby lovu
Parma se nejčastěji loví na položenou a na feeder. Velice úspěšně ji můžeme lovit i na plavanou s návnadou položenou na dně nebo těsně nade dnem. Parma se chytá na žížaly, larvy, slimáky, kukuřici, sýr… Ulovit ji lze i na umělé nymfy a živé nebo mrtvé rybky plavající těsně nade dnem. Občas se stane, že se chytne i na přívlač (na třpytku, wobler…).
Co se týče vybavení, myslete na to, že parma je velmi silný bojovník a tak by měl být kvalitní prut a naviják samozřejmostí. Nezapomeňte také na silnější (kvalitní) vlasec a kvalitní háček (nejlépe kovaný).
Využití v kuchyni
Maso parmy je kvalitní, obsahuje kolem 3% tuku, ovšem má mnoho drobných, mezisvalových kůstek, díky tomu není v oblibě. Pozor na jikry a vnitřnosti, jsou jedovaté – přítomen je jed cypridin! Jeho požití vyvolává silnou nevolnost! Příznaky otravy se objevují za 1-6 hodin po požití a jsou podobné příznakům cholery, proto bylo onemocnění nazváno „parmová cholera“. Pokud hodláte maso z parmy konzumovat, po vykuchání vnitřnosti vyhoďte a břišní dutinu vytřete roztokem kuchyňské soli.