Úhoř říční je ryba hadovitého typu, která má v České republice zákonem stanovenou nejmenší lovnou míru (50 cm) a dobu hájení (od 1.září do 30.listopadu). Z rybářského i hospodářského hlediska se jedná o velmi ceněný druh. Největší hospodářský význam má jeho lov v přímořských zemích.
Popis (rozpoznávací znaky)
Úhoř má velmi slizkou kůži bez šupin. Jeho tělo je hnědé, na hřbetě černě zbarveno, břicho má bílé až nažloutlé. Jeho hřbetní, ocasní a řitní ploutve splývají v jednu. Úhoří hlava je malá a protáhlá s velkou tlamou vybavenou drobnými ostrými zoubky. V dospělosti vypadá jako had, ovšem v mládí se z jiker nelíhnou malé rybky, ale bezbarvé larvy s černým okem, které mají tvar vrbového listu. V dospělosti ho díky hadovitému tvaru těla nelze zaměnit s jinou rybou.
Výskyt
Úhoř žije prakticky v celé Evropě. Nalezneme ho i na pobřeží severní Afriky. U nás se vyskytuje v řekách, v potocích, v rybnících i údolních nádržích. V hluboké minulosti dospělí jedinci odplouvali ze sladkovodních vod do moří, kde se vytírali, mladé monté (malí úhoři) se pak vraceli zpátky do sladkovodních vod. Toto ustalo díky lidským stavbám na vodních tocích (přehrady, jezy, vodní elektrárny atd.). Tyto vodní stavby silně brání migraci úhořů a často je i zabíjejí (zejména turbíny vodních elektráren). V podstatě lze říct, že jsou tyto vodní stavby silné nástroje k likvidaci úhořů a dalších ryb. Díky tomu je úhoří populace u nás (a mnoha dalších zemí) zcela závislá na umělém vysazování. Nejen u nás, ale i v řadě zemí jsou úhoři vysazováni přímo do vod s dalšími rybími druhy a následně jsou loveni rybáři. Pravda je ale taková, že až 90 % nasazených úhořů nepřežije. Díky tomu došlo k omezení umělého chovu úhoře. To ovšem neznamená, že se úhoří monté do našich vod nevysazuje vůbec.
Rozměry
Úhoř u nás obvykle dorůstá velikosti 50-80 cm, výjimečně 1,0-1,5 m. Větší jsou vždycky samice.
Potrava
Úhoři se živí larvami, vodními korýši, pijavkami, uhynulými rybami, větší kusy loví menší živé rybky. Lovící úhoři se rádi zavrtávají hluboko do bahnitého dna, dokonce dokáží putovat pod povrchem bahnitých nánosů.
Rozmnožování
Úhoř se vytírá v Sargasovém moři, kam se ale díky zmíněným překážkám na vodních tocích nedostane. Většina českých úhořů, kteří přirozeně migrují do moře, končí rozbita na kusy turbínami vodních elektráren.
Způsob lovu
Úhoř je ryba stanovištní, která se pohybuje v teritoriu dlouhém 50-150 m. Je to noční ryba, která nejčastěji zabere v podvečer, v noci nebo před bouřkou. Není ale úplně vyloučeno, že zabere během slunečného dne v pravé poledne. Červen a červenec jsou nejlepší měsíce, kdy jsou úhoři nejvíce aktivní. Úhoř se nejčastěji loví na položenou u dna. K vylovení úhoře použijte tvrdší vybavení, protože je to velký bojovník. Na návazec nezapomeňte umístit karabinku, protože úhoř se rád při zdolávání kroutí pořád dokola. Absence karabinky zákonitě povede k ukroucení vlasce a ztrátě ryby. Jako nástrahy jsou vhodné žížaly, rousnice, pijavice, menší mrtvé rybky, kousky ryb a sýr. Úhoř výjimečně zaútočí i na živou rybku, takže ho můžete ulovit i tehdy, když máte políčeno na štiku nebo candáta. Pozor dejte po záseku, úhoř se bude chtít dostat ke dnu, kde se chce zachytit o větev nebo o něco podobného. Pokud toto nastane, úlovek je zpravidla ztracen. Úhoř má často nástrahu polknutou hluboko v jícnu, v tomto případě je nejlepší odstřihnout návazec. Kdo někdy ulovil úhoře ví, že je velmi odolný při krátkodobém pobytu na souši. Po vylovení ho rozhodně nedávejte do vezírku s velkými oky, protože by vám z něho zcela jistě utekl. Pokud chcete uloveného úhoře uchovávat mrtvého, dejte ho do igelitového sáčku. Pokud ho chce uchovávat živého, dejte ho do drátěného vezírku s malými oky nebo do umělohmotného kbelíku s poklopem a vodou. Velký problém bývá manipulace s úhořem na břehu – díky jeho kluzkosti je holýma rukama, téměř neuchopitelný. Proto pro jeho uchopení rukou používejte hadr.
Krev úhořů je jedovatá!
Velký pozor na krev úhořů – obsahuje silný jed! Tento jed je schopen zabít člověka velice rychle i v malých dávkách! Otrava tímto jedem připomíná otravu způsobenou zmijím kousnutím. Postižený má: slabost, zažívací potíže, průjem, nepravidelný puls, dýchací potíže… Tento jed však přestává působit, když se zahřeje na vyšší teplotu. Vzhledem k těmto okolnostem, doporučujeme zabitého úhoře důkladně odkrvit a maso tepelně ohřát na minimální teplotu 60 °C. Pozor během kuchání ryby, aby vám krev nevystříkla do oka!
Využití v kuchyni
Maso úhořů je velmi ceněné. Je krásně bílé, chutné a úplně bez kostí (podobně jako maso ze sumce). Nevýhoda je, že je až příliš tučné (obsahuje až 23 % tuku). Díky tomu je velice vhodné k uzení. Úhoří maso lze také péct, marinovat i konzervovat v oleji.
