Změnila horní míra ryb rybařinu k lepšímu?
Všichni víme, že na řadě rybářských revírů je horní míra některých ryb. Ulovená ryba, která přesahuje horní míru, musí být urychleně vrácena zpět do vody. Na mnoha revírech je horní míra kapra:
„K70 – kapr nad 70 cm (včetně) se musí bez prodlení a s maximální šetrností vrátit zpět do rybářského revíru, kde byl uloven (pokud není u popisu revíru uvedeno jinak)“
Je dobré zavádět horní míru ryb?
To považuji za nesmysl. Nechápu, proč záměrně nechat rybu dorůst do velkých rozměrů a nechat jí zemřít věkem. Co dneska v revírech vidíme, jsou přestárlé a nemocné ryby. Takových ryb je čím dál víc. Je potřeba, aby ve vodách byly produktivní ryby, ne staré a nemocné „zdechliny“.
Horní míra = nevyhnutelné a systematické týrání ryb
Je potřeba si uvědomit, že stanovení horní míry vede k systematickému týrání ryb! Kapr, který má 70 cm a víc, se musí zpátky pustit do vody. Logicky nastane to, že dříve nebo později ho uloví jiný rybář. Tak to jde pořád dokola. Co dneska vidíme, jsou pořád dokola chytané, resp. týrané velké ryby! Chytat velkou rybu pořád dokola, to považuji za týrání ryb. Rybu šetrně vylovit, umístit jí do vezírku, pak jí usmrtit a snít, to týrání ryb není!
Díky horní míře kapra (zákonem vynucené metodě „chyť a pusť“), vidíme v našich vodách značně poškozené kapry (odřené, potlučené, slepé, zaplísněné…). Při záseku se háček dostává do oblasti nervů, což může způsobit slepotu nebo ještě horší zranění ryby. V některých případech to může až vést k uhynutí ryby. K uhynutí ryby často dochází tehdy, když rybář vyndavá z rybí tkáně háček nešetrně. O šetrném vyprošťování háčků se dočtete ve článku Jak správně vyprostit rybářský háček.
Vemte si, že většího kapra zdoláváte poměrně dlouhou dobu. Často je to boj, po kterém je kapr více či méně poškozený. K tomu je potřeba doplnit, že každá ryba se během vylovování dostává do stresu. Jakmile se ocitá mimo vodu (na břehu), tento stres ještě zesiluje. Stres, který ryba prožívá, může vyvolat onemocnění, které může vést až k uhynutí ryby!
Další věc jsou rybářské háčky bez protihrotu. Toto jsou velmi silné nástroje k týrání ryb! Tyto háčky rozhodně nejsou k rybám šetrnější! Tyto háčky jsou povinné na některých soukromých rybářských revírech, kde se chytá metodou „chyť a pusť“! Pravda je taková, že háček bez protihrotu se pevně nezabodne do tkáně. To způsobuje, že se háček během zdolávání ryby pohybuje do stran. Dílo zkázy je dokonáno, když ryba při zdolávání pohybuje (škube) hlavou a zároveň lovící rybu “rve” silou. V těchto případech vzniká hluboká rána, která může rybu těžce poškodit. Dokonce může nastat i úmrtí ryby!
A další věc je, že drtivá většina rybářů na ulovenou rybu sahá suchou rukou nebo suchým hadrem. Než lovící sáhne na živou rybu, měl by si ruce namočit ve vodě, jinak hrozí nebezpečí, že se naruší ochranná slizová vrstva. To může mít za následek poškození ryby. Ryba, která má narušenou ochrannou slizovou vrstvu, je náchylná k nejrůznějším infekcím a parazitům. Ochranná slizová vrstva se také často setře sítí z podběráku, manipulací na podložce, tažením ryby po písku…
Horní míra dravců
Poslední dobou se objevují myšlenky, zda nezavést horní míry i u dravců. To považuji za úplný nesmysl. Na některých revírech (kde je dostatek dravců), jsou to právě dravci, kdo devastuje rybí osádku. Problém je zejména v menších revírech. Vemte si, že sumec okolo metru loví denně, aby narostl, sežere 2-3 ryby. A to v revíru není jediný! Úplný nesmysl je hájit velkého candáta, který s největší pravděpodobností po zdolávání a puštění zpátky do vody, zahyne.
Shrnutí
Změnila horní míra ryb rybařinu k horšímu? Já se domnívám, že ano. Považuji za nešťastné, nařizovat pouštět velké ryby. Velké ryby se tím poškozují, dochází k jejich trýznění…