Lipan podhorní (Thymallus thymallus) je vedle pstruha obecného nejvýznamnějším a nejrozšířenějším druhem pstruhových a lipanových vod. Lipan má dobu hájení od 1.prosince do 15.června. Nejmenší stanovená míra je 30 cm. Popis (rozpoznávací znaky) Lipan má štíhlé, protáhlé, torpédovité tělo. Tvar těla, zejména jeho výška, je určována prostředím, kde žije. Má poměrně malou hlavu s velkýma očima, ústa jsou malá, spodního postavení pod přesahujícím rypcem. Tělo je pokryto poměrně velkými šupinami. Výrazným znakem je široká a vysoká, pestře zbarvená hřbetní ploutev, u samců nazývaná prapor. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je […]
Číst víceRubrika: Atlas ryb
Ježdík obecný
Ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus) je hospodářsky nevýznamná ryba, která je píše nežádoucí a není ceněna rybáři. Uplatňuje se jako složka potravy dravých ryb. Nemá lovnou míru ani dobu hájení. Popis (rozpoznávací znaky) Tělo ze stran zploštělé, středně vysoké, hřbetní linie mírně vyklenuta, pokryté šupinami, v kůži velké množství slizových buněk. Koncová ústa jsou relativně malá, oči velké. Na operkulu velký trn. Hřbetní ploutve spojeny v jednu. Hřbet je šedozelený, boky hnědavé, břicho žlutobílé. Na hřbetě a bocích početné tmavé skvrny nepravidelného tvaru. Skřele namodralé s kovovým leskem. Na nepárových ploutvích […]
Číst víceVranka obecná
Vranka obecná (Cottus gobio) je malá ryba s mizivým hospodářským významem. Je citlivá na znečištěnou vodu. Vlivem znečišťování vody se její početnost snižuje. Kde je vranka, tam není znečištěná voda! V minulosti bývala oblíbenou nástražní rybkou k lovu dravců, dnes je celoročně hájená. Popis (rozpoznávací znaky) Vřetenovité tělo, s velkou, shora zploštělou hlavou, pokryté sliznatou kůží bez šupin. Ústa jsou velmi široká a ozubená. Na skřelových kostech jsou dva trny. Hřbetní ploutve dvě, zřetelně oddělené, břišní posunuty dopředu, ocasní je mírně zaokrouhlena. Nemá plynový měchýř. Zbarvení se přizpůsobuje okolnímu prostředí. […]
Číst víceVranka pruhoploutvá
Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) je mini ryba, která upoutá širokou hlavou s velikou tlamou. Nemá ráda znečištěné vody – je to spolehlivý indikátor čistoty vody. Nemá hospodářský význam. Je celoročně chráněná. Popis (rozpoznávací znaky) Je velmi podobná vrance obecné, která je hojnější. Na rozdíl od ní má pruhované břišní ploutve. Zbarvení má tmavší a kontrastnější. Břišní ploutve vždy dosahují nebo přesahují řitní otvor. Výskyt Vyskytuje se ve vhodných vodách pomoří Severního ledového oceánu, v povodí Dunaje a Dněstru. V České republice se nachází pouze v tocích na Moravě, v Čechách […]
Číst víceAtlas ryb
Atlas sladkovodních ryb Amur bílý Bolen dravý Candát obecný Cejn velký Cejnek malý Jelec tloušť Ježdík obecný Kapr obecný Karas obecný Karas stříbřitý Lipan podhorní Lín obecný Okoun říční Ouklej obecná Parma obecná Perlín ostrobřichý Plotice obecná Sumec velký Sumeček americký Štika obecná Úhoř říční Vranka obecná Vranka pruhoploutvá
Číst víceKaras stříbřitý
Karas stříbřitý (Carassius gibelio) je kaprovitá ryba, která nemá nejmenší lovnou délku ani dobu hájení. V České republice je to hojně rozšířená ryba. Popis (rozpoznávací znaky) Podobně jako karas obecný má vysoké, kratší tělo s malou hlavou. Jak lze rozlišit karase stříbřitého od karase obecného? Není to vždycky jednoduché. Obě ryby mohou vypadat na první pohled stejně, ale rozdíl je ve stříbřitě cínovém zabarvení karase stříbřitého (karas obecný má zlatavější šupiny). Karas stříbřitý má břišní výstelku tmavě zabarvenou, karas obecný ji má světlou. Karas stříbřitý má pevnější a větší šupiny […]
Číst víceOuklej obecná
Ouklej obecná (Alburnus alburnus) je drobná sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých, která má invazní charakter. Nemá nejmenší lovnou míru ani dobu hájení. Lidově se jí říká: bělice, bělička, blýskavka, úklej. Ouklej nemá velký hospodářský význam. Spíše se používá jako nástraha při lovu dravců (jako nástražní rybka). Jako nástražní rybka se používá spíše mrtvá, protože živá na háčku dlouho nevydrží (brzy zemře). Ouklej je často cílovou rybou na závodech v plavané. Popis Má stříbrné protáhlé ze stran zploštělé tělo, dlouhé ostře špičaté a bezbarvé ploutve, stříbrné zbarvení boků, šedý hřbet. Hlava […]
Číst víceOkoun říční
Okoun říční (Perca fluviatilis) je krásná sladkovodní osnoploutvá dravá ryba, která má nejmenší spodní lovnou délku (15 cm) i dobu hájení (od 1.1. do 15.6). V minulosti byl v České republice velice hojně rozšířen, ovšem poslední roky začala jeho populace mizet. Popis (rozpoznávací znaky) Okoun má pruhovité tělo pokryté drobnými drsnými šupinkami. Přes boky má 5-9 tmavých svislých pruhů. Má dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny. Břišní, řitní, ocasní ploutve mají načervenalou barvu. Výška těla se zvětšuje s věkem. V mládí roste do délky, ve stáří do výšky. Okoun […]
Číst víceÚhoř říční
Úhoř říční je ryba hadovitého typu, která má v České republice zákonem stanovenou nejmenší lovnou míru (50 cm) a dobu hájení (od 1.září do 30.listopadu). Z rybářského i hospodářského hlediska se jedná o velmi ceněný druh. Největší hospodářský význam má jeho lov v přímořských zemích. Popis (rozpoznávací znaky) Úhoř má velmi slizkou kůži bez šupin. Jeho tělo je hnědé, na hřbetě černě zbarveno, břicho má bílé až nažloutlé. Jeho hřbetní, ocasní a řitní ploutve splývají v jednu. Úhoří hlava je malá a protáhlá s velkou tlamou vybavenou drobnými ostrými zoubky. […]
Číst víceBolen dravý
Bolen dravý (Leuciscus aspius) je dravá kaprovitá ryba, která má na mimopstruhových revírech zákonem stanovenou nejmenší lovnou míru (40 cm) a dobu hájení (od 1.ledna do 15.června). Na vodách pstruhových míru nemá. Bolen je tzv. ušlechtilé ryba (jako kapr, štika…), která je sportovními rybáři hodně ceněna. U nás je tento druh chován a vysazován do sportovních revírů. Popis (rozpoznávací znaky) Bolen má dlouhé, štíhlé, mírně zploštělé tělo. Hřbet je tmavý, kovový, boky stříbřitě zbarvené. Má tmavé ostře zašpičatělé ploutve, hřbetní a řitní ploutev jsou mírně vykrojené. Ploutve mají zpravidla šedou […]
Číst více