Vytírá se kapr obecný v České republice přirozenou cestou? Má u nás kapr podmínky pro rozmnožování? Není většina kaprů na našem území z umělého odchovu?
Kapr obecný je šlechtěná forma kapra
Kapr obecný (Cyprinus carpio) je v České republice nejrozšířenější rybou. Tato ryba však není původním druhem. Původní nevyšlechtěná forma kapra se nazývá sazan. Sazan je tedy původní divoká forma kapra obecného. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. Dnešní vyšlechtěná forma kapra obecného je tedy od té původní odlišná. Zajímavostí je forma lysec, který byl vyšlechtěný v Německu.
Třou se v našich vodách kapři?
Někteří rybáři pokládají tření a rozmnožování kaprů pokládají za samozřejmost. Jenže pravda je taková, že kapr se u nás přirozenou cestou prakticky nerozmnožuje. Jinak řečeno, výtěr kapra přirozenou cestou je mýtus. Pro úspěšné rozmnožování kaprů totiž chybějí podmínky. Ke tření sice dochází, ale jikry přežívají jen zřídka. Drtivá většina kaprů na našem území je z umělého odchovu. To znamená, že argumentace příznivců lovu „chyť a pusť“ (pouštět mateční ryby, které se mají následně přirozeně vytřít), je zcela mimo.
Umělý chov kaprů
Základním principem je metoda odděleného chovu ryb podle stáří. Celý proces začíná na rybí líhni, kde probíhá umělý výtěr. Ryby v předvýtěrovém období se vylovují v dubnu z matečních rybníků a umístí se do manipulačních rybníčků a pak do nádrží rybí líhně. Tam se za pomoci hormonální stimulace a postupného zvyšování teploty vody připravují k výtěru. Nejdříve se provádí umělý výtěr mlíčáků, potom jikerňaček. Při získávání jiker i mlíčí je nutné zamezit styku s vodou. K vlastnímu oplození pak dochází až po smíchání jiker a mlíčí a přidání vody. Voda spustí celý proces oplození. Vývoj zárodku trvá 3-4 dny a probíhá ve speciálních zařízeních – líhňařských aparátech. Po vylíhnutí nejsou malé rybky ještě zcela vyvinuté a procházejí obdobím tzv. sekundárního vývoje. Následně je plůdek vysazován do speciálních plůdkových rybníků.